Něco mě šimrá na nose, jen tak lehoučce si po něm něco cupitá a já se v tu chvíli zděšeně proberu s pocitem, že je pondělí a já mám být dávno v práci. Moucho bláznivá, to se ani v sobotu nemůžu kloudně vyspat? No teď už neusnu..tak si leť kam chceš. Seskočím z postele, zvesela…
Pamatujete si jak jsem Vám vyprávěla o Praze Neznámé? O středečním večeru který jsem si vykouzlila přesně podle svého? Minulý týden jsem se rozhodla vypravit se i s kolegyní Martinou na procházku Prahou za tajemstvími domovních znamení. Už když jsme přicházely k Jungmannově soše, něco nám tu nehrálo. Ceduli Praha Neznámá držel muž v brýlích,…
Není lehké mluvit o svých nejtěžších chvílích v životě, ale vidím, že spoustu z Vás to dává naději, že může být zase dobře. Že může být líp a že každý má právo na štěstí. Že Vám to pomáhá. A tak jsem se rozhodla povídat trošku dál a rozšířit Článek o mém nevydařeném manželství. Nejde o…
Za posledních pár dní vyskočila sledovanost blogu tak extrémně, že mě to až samotnou překvapilo. Nečekala jsem, že by Vás to, moji drazí čtenáři mohlo tak zajímat, natož to, že Vás tak moc můj příběh zasáhne. Dostala jsem spousty krásných podporujících vzkazů a zpráv s Vašimi osobními příběhy. Každý do jednoho mě potěšil a svým způsobem zasáhl….
Dneska je mezinárodní den žen a tak pozvedněme rudý karafiát, zakousněme se do čokoládové pralinky a jednohlasně pozdravme Ženu za pultem.
Když jsem v roce dvatřináct procházela špalírem a na ruce měla snubní prstýnek, ani ve snu by mě nenapadlo, jak tenhle příběh, který sám život psal skončí. Přijde čas, kdy člověk chce vytáhnout kostlivce ze skříně a třeba chce někoho, kdo je ve stejné situaci inspirovat a nakopnout k rozhodnutí. Nevím jestli ke správnému, ale…
Probouzím se z říše snů a vedle mě si pochrupuje medvěd. Říkám mu tak proto, že v noci strašně chrápe a na zádech je chlupatý. Nohy mi pomalu zklouznou z postele a mířím do koupelny, kde mě čeká příval horké vody a voňavého šamponu.
Přináším Vám na ukázku pár produktů, bez kterých za nic na světě neulehnu do postele. Jsou jak jinak než voňavé, třpytivé a navazující klid a pohodu.
Víkend jsme trávili v Libereckém kraji, kde se pořád ještě drží sníh. A protože jsme dobrodruzi každým coulem, vyrazili jsme i s našimi kamarády Majdličem a Pelikánem na tříhodinovou procházku do Jizerských hor. Cíl byl jasný – Královka, jedna z nejznámějších kamenných rozhleden v Jizerských horách stojící na hoře Nekras.
Středeční večer je od toho, aby se užívalo. Tak třeba proto, že je to prostředek týdne a tak nás do vysněného víkendu dělí jenom kousíček a pak je potřeba si po třech náročných dnech v práci náležitě odpočinout a zrelaxovat se.