O MNĚ

1993

Píše se rok devadesát tři a naši mají rok po svatbě. Je říjen a já přicházím na svět přesně na máminy narozeniny. Táta vždycky říká, že jsem byla takový jejich dáreček. Mám pomněnkově modrý oči a havraní vlasy a asi našim dělám radost.


20170110_103632


20170110_103510


1994 – 1995


20170110_103738


20170110_103524


img_2381-2


20170110_103713


1484038254439-8739e46a-7f6a-4005-afe1-4ea631497cba


1484038192638-a7744056-5388-44ac-a5fa-993e74177004


5921078bf3_80342055_o2-2


1996

Pořád bydlíme u babi s dědou a těšíme se na Vánoce. Vánoce u babičky a dědy jsem totiž měla ze všeho nejradši. A dokud nebyla ségra, bylo to největší žůžo, protože jsem měla všechny ty obrovský krabice s dárky jenom pro sebe. Máma s babičkou mi obíraly kapra a taky se ten rok podávaly ty nejlepší řízky se salátem. Taky se stěhujeme do nového bytu, který nám později vykradou a táta nechává dát na okna mříže. Jo a taky brzo budeme žít jako čtyřčlená rodina.


1484038211832-159ba801-63b9-44df-b7a6-6bec12fe1833


1997 

Narodila se nám ségra a já úplně poprvý spím bez mámy. Pamatuju si, že než šla do porodnice, vtiskla mi do ruky videokazetu Princezna ze mlejna. A tak když všichni usnuli, utekla jsem se schovat za sedačku a tam jsem probrečela zbytek noci, s tou kazetou v ruce.


20170110_222934


20170110_103613


1999

Kupujeme první auto – nějaký zelený a máme ho moc rádi. Začínám chodit do školky a tam chci jenom tehdy, když tam je pančitelka Verešová, ta mě má ráda a je na mě hodná. Nacvičujeme s ní představení a jedeme do Nymburka. Další měsíc jsme v novinách a já jsem šťastná jako blecha. Když tam je ale ta čarodejnice Pikousová, nechci ráno ani jíst a do školky za nic na světě.


20170110_210956


20170110_212501


20170110_103451


2000

Tenhle rok je Silvestr divnej. V datu už není žádné „devatenácet“, ale „dva tisíce“ a všichni čekají, že bude snad konec světa. Koukám na ty lítající petardy venku, za oknem a mám strach, co nový rok přinese. Jdu taky poprvý do školy a na zádech si nesu aktovku s medvídkem Pú. V lavici sedím s mojí nejlepší kamarádkou Meritou, od ní jsem taky ten samý rok dostala k narozeninám zlatý řetízek s mým znamením.


20170110_222034


20170110_211102


20170110_211023


2002

Naše rodina se rozšiřuje a na svět přichází brácha. Je hrozně voňavoučkej, měkoučkej a tlusťoučkej. Ráda ho koupu a starám se o něj. Taky ho nikomu nechci půjčit a obzvlášť né ségře. Ta by se totiž o něj určitě nedokázala postarat jako já. HA!


20170110_103645


2003

Umírá nám děda a všechno je hrozný. Babička je smutná a už to není jako dřív. Nechce se mi do školy, protože je matika, ale máme říká ať jdu a oblíká mě. Děda by si to tak prý přál.


20170110_103435

Chytám první ledvinový záchvat a naši mě odvážejí do nemocnice. Aspoň nemusím chodit do školy a dostávám krásné dárky. Taky dostávám discmana a CDčka Leoše Mareše. Mám za sebou dvě operace a pořád skáču přes švihadlo, abych vyskákala kamínek.


2004

Jsem v páté třídě a tímto okamžikem mě přestává škola a učení bavit. Dostávám první pětku z geometrie, protože neumím pracovat s pravítkem a od té doby už nejsem učitelů mazlíček.


20170110_103537


2005

Nasazují mi rovnátka a kluk kterej se mi líbí, se mi vysměje a nadává mi do zubatky. Já se další tři roky neusmívám. Jediné, co mě na nich baví, je vyměnování barevných gumiček.


received_10210422782758743


2008

Mám prvního kluka a procházíme se po sídlišti. Letos taky dostávám první pusu a prožívám první zklamání. Tak ten kluk si jen tak najednou zmizel a odstěhoval se pryč. Do Yemenu. Nemůžu tomu za Boha uvěřit a dva měsíce jenom brečím a nejím. Po půl roce na něj získávám kontakt a čekám, až se vrátí. Nad postelí mám cedulky s počtem dnů a každé ráno postupně jeden po druhém odtrhávám. Týden před návratem mi oznámí, že už se nikdy nevrátí. Hroutí se mi svět. Jó a taky mě znovu chytají ledviny a jsem zase v nemocnici. Jó vím, moc jsem nepila, ale to nikomu na potkání říkat nemusím.


dsc03711


dsc03934


dsc04095


2009

Je mi šestnáct a nastupuju na střední. Bojuju s matikou a fyzikou. Ve druháku v pololetí dostávám pětku z češtiny – já, milovník knížek a literatury. A taky potkávám svýho druhýho kluka.


281


zztguz-134


2013

Soukám se do žlutých šatů a po týdenní dovolené na Tenerife jedu rovnou na maturitní ples. Ve vlasech které jsou ledabyle sčesané ke straně mám bílou kytku. Celý večer protančím a půlnoční překvapení mi vhání slzy do očí ještě teď. Na chvíli zapomínám na to, že je za chvíli maturita.

O něco později maturuju a hrozně to prožívám. V noci se budím ze spaní a mám příšerné sny. Nakonec to dávám a týden na to se vdávám. Mám bílé šaty a vypadám jak dort. Jo a taky se mě všichni ptají jestli se vdávat musím.


img_1917


img_1862


img_1918


img_1292


img_3361


Měsíc na to odjíždíme na Nový Zéland a tam se rozpoutává jeden z nejhorších příběhů v mým životě. Přichází první facka a nejen ta psychická. Život mě sráží na kolena a chce se mi umřít.

Taky nastupuju do luxusní restaurace u přístavu a všechno kazím. Několikrát někoho poleju a taky neumím otevřít šampáňo.

Po půl roce se balím a odjíždím domů. Když sedím v letadle mám pocit jako nikdy jindy. Pocit štěstí.


_dsc1368


20131118_1256050


20131119_153024


20131119_153801


2015

Mám konečně stálou práci a nacházím náplň života. Chci být co nejmíň doma a v létě odjíždím s tátou na jeden z nejlepších výletů v mým životě. Cestování po hradech a zámcích je splněný sen. Přespáváme v krásných hotelích a za ten týden stihneme objet přibližně patnáct míst.

Ten rok taky podávám žádost o rozvod. Potkávám Ondru a ten mě dostává z nejhoršího. Začínám být šťastná a jsem nadšená úplně ze všeho.


p50718-184909


p50720-155258


p50831-105344

img_2006


img_2099


img_2186


vystrizek6


2016

Nastává jedno z nejtěžších období vůbec a já probrečím celýho Silvestra.

Odjíždíme s Ondrou do Říma a plníme si sny.


vystrizek5646


Taky jsem nucená odejít z práce a to mě dostává do kolen.

V létě si dělám kurz účetnictví a pořád brečím, protože mě absolutně nic nenaplňuje. Taky celé léto jezdíme na skútru, který jsme v květnu koupili a já poprvé bourám (promiň mami, nemusíš vědět všechno;)


img_2138


A v září odjíždíme na Karpathos, kde poprvé vidím tu nejprůzračnější vodu na světě a taky kupujeme cabrio.


img_1311


vystrizek


Hledám práci, ale nikde mě nechtějí. Za dva měsíce totiž odlítáme do Thajska a nedostala bych dovolenou.

Thajsko je jeden velký splněny sen a dávám si dokupy všechny myšlenky.


pb181609


Po návratu si hledám práci a nevěřím, že bych mohla skloubit tři základní požadavky – aby mě práce bavila, abych za ní měla slušné peníze a aby tam byli fajn lidi. V této době je něco takového najít skoro nemožné. Ale povedlo se! Práce v krásném, starém domě s vysokými stropy, s moc příjemnou partou lidí, kde skoro nepřetržitě hraje Mozart, Bach a Čajkovskij. A tak budoucnost vypadá konečně trochu nadějně a hezky. Ať každej den stojí za to.


pc262647


Vaše KNwashere